MUDr. Milan NAGY knihy :) books
|
Pane Bože! Čovjek Boží prízemňí má často sklon k mystifikáciji, najskúr pri takých krajňích chvílách, jak je napríklad deštrukčňí požár katedrály Notre Dame. Fčil sa objavil na fb zaujímavý zábjer ludzí nespránňě označovaných za požárňíkú, (lebo požárňíci sú precáj tí, kerí bársjaké požáre zakládajú, a kerých zatát neukázali), ponajnovjejší a myslím si že docela správňě označovaných jako hasičú, (to sú zasék tí, kerí tý požárňíkama založené požáre hasá), vstúpivších do načisto zhoraného chrámu, gde ostal celkem mystifikatívňe nezhoraný drevjený zlatem potahlý kríž na oltári, a toto šokující poznáňí zbuzuje otásky právje tehotok mystifikačňího typa. Mám toťišto ve svém uš dosť dúhém živoce podobnú skúsenosc: Na dvorku roďičofského domku sme kedysi dávňejší, po smrci svokrofcú, pálili šecky nepotrebňí vjeci. Ten duňák uš byl ohromný, a žár rádňe nadaleko pálivý. Já, hlavňí kurič a potpalač, sem na kopu ešče stále mohutno horícího nespáleného otpadu dal aj rozbitý schátralý obraz s výjevem modlícího sa Krista v Getsemanskéj záhradze. Išlo o pomňerňe známú reprodukciju, kerá sa f tem časi vyskytovala v mnohých rodzinách, ponajvjécej katolíkú. Dúho sem váhal co dálej, dŕžaja relikviju v obúch rukách, ale nakonec ve mňe zvíťazil socialistický realizmus, a Ježiša sem sa rozhodel „upálit“ - „hodzil“ sem ho opatrňe na vrch téj silnéj vatry. Dodnes deň stójím v úžasi pri spomíňce na ty dúhé chvíle mojích výčitek, kedy obraz né a né zhorat. Mnohé sekundy odolával temu pekelňímu žáru... Prosím, toto neňi prvňí aňi posledňí príbjeh zvláštňích jevú, kedy vjeci víry odolali zlobje čovjeka, snát s cílem jeho obráceňá, nápravy, polepšeňá ... dedo Pejo. |
